Nový zákon o nemocenském pojištění

 

Změny v nemocenském pojištění

 

Dne 1. 1. 2009 nabyl účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (dále jen „Zákon o nemocenském pojištění“), který zcela nahrazuje dosavadní zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších změn. Nový Zákon o nemocenském pojištění přináší řadu změn.

 

Jednou ze změn, které Zákon o nemocenském pojištění přináší, je sjednocení právní úpravy o nemocenském pojištění jak pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) tak pro osoby, jejichž účast na nemocenském pojištění byla dosud upravena zvláštními zákony.

Naproti tomu však nejsou nově nemocenskému pojištění účastni studenti a žáci. Dále do okruhu osob nemocensky pojištěných již nepatří společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, pokud mimo pracovně právní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni. Toto se vztahuje i na členy družstev, kde podmínkou jejich členství není pracovněprávní vztah.

Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, oproti zaměstnancům, jejichž účast na nemocenském pojištění je nadále povinná. Dle Zákona o nemocenském pojištění se však zvyšuje oproti původní úpravě hranice minimální výše příjmu, která je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění, a to z částky 400,- Kč / kalendářní měsíc na částku 2.000,- Kč / kalendářní měsíc.

I nadále se z nemocenského pojištění poskytují čtyři druhy dávek. Jedná se o nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nárok na nemocenské má nově pouze zaměstnanec, jehož pracovní neschopnost trvala déle než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanci tedy bude nemocenská vyplácena až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnanci poskytnuta zaměstnavatelem náhrada mzdy za pracovní dny. Tato náhrada však nebude zaměstnanci náležet za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti. Novinkou je také délka, po kterou je možné nemocenskou pobírat, a to po dobu 380 dní oproti předchozí úpravě 365 dnů.

 

Zákon o nemocenském pojištění přináší změny v redukčních hranicích. Nově jsou stanoveny tři redukční hranice namísto původních dvou. Dle těchto redukčních hranic je denní vyměřovací základ redukován tak, že z částky do první hranice se započte 90%, z částky nad první hranici do druhé se započte 60% a z částky nad druhou do třetí hranice se započte 30% a k částce nad tuto třetí hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic pak vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí s platností vždy od 1.1. kalendářního roku. Pro rok 2009 jsou redukční hranice nastaveny takto:

 

1.      Redukční hranice 786,- Kč

 

2.      Redukční hranice 1.178,- Kč

 

3.      Redukční hranice 2.356,- Kč.

 

Peněžitá pomoc v mateřství činí dle Zákona o nemocenském pojištění 70% z denního vyměřovacího základu a vyplácí se od prvního kalendářního dne. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnec, který byl na nemocenském pojištění účasten alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech. Zákon o nemocenském pojištění nově umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte. Toto střídání v péči je umožněno od počátku 7. týdne ode dne porodu a podmínkou je písemná dohoda, v níž se manžel či otec dítěte zaváže, že bude o dítě pečovat místo matky.

 

Střídání osob je nově možné i v případě ošetřování člena rodiny. Nárok na ošetřovné je tedy možné přiznat dvěma osobám, a to za splnění podmínek stanovených Zákonem o nemocenském pojištění.

 

Nemocenské pojištění budou nově dle Zákona o nemocenském pojištění provádět pouze okresní správy sociálního zabezpečení, nikoli již zaměstnavatel. Zaměstnavatel tak vyplácí zaměstnanci pouze náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, která činí od 4. dne pracovní neschopnosti 60% redukovaného průměrného výdělku.

 

Zaměstnavatel může kontrolovat, zda se zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může také požádat OSSZ o provedení kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnance a o ověření správnosti uznání pracovní neschopnosti u příslušného ošetřujícího lékaře. Zaměstnavatel může náhradu mzdy snížit, popř. ji neposkytnout, a to i zpětně, pokud se zaměstnanec nezdržoval v místě pobytu. 

 

I nadále však zaměstnancům nenáleží za první tři dny pracovní neschopnosti náhrada mzdy či platu.